V České republice je téměř milion ha trvalých travních porostů, které jsou využívány z převážné části extenzivně. Vzhledem k tomu, že ročně ubývá až 20 000 ha kvalitní zemědělské půdy, představuje intenzivní využívání travních porostů nejjednodušší možnost nárůstu produkce hmoty. Tu pak lze použít v bioplynových stanicích nebo jako hodnotné krmení pro dobytek, zejména dojnice.
zvýšení kvality travního drnu u starších porostů, a to doplněním chybějících málo vytrvalých druhů
prevence zaplevelení mezerovitých porostů
v případě pokud není možné provést radikální obnovu (svažité a kamenité pozemky, blízkost vodních zdrojů, legislativní omezení, potřeba produkce píce v roce obnovy/ zlepšení porostů atp.)
Radikální obnova orbou se využívá především u degradovaných porostů s nízkým zastoupením kulturních druhů a naopak vysokým zastoupením plevelných a málo hodnotných druhů.
V čem spočívají přínosy obnovy?
nejjistější cesta ke zvýšení produkce, dokáže navýšit produkci na maximum
zaručuje lepší podmínky pro vzcházení vysetých semen a počáteční vývoj rostlin
zajistí srovnání nerovností
umožňuje zlepšení půdního prostředí zaoráním hnoje a vápence
možnost výběru mezi chemickou bezorebnou obnovou či radikální obnovou orbou
Jak na úspěšný přísev krok za krokem
1. Vyberte vhodný termín Nejvhodnější období pro přísev je z důvodu příznivých vláhových poměrů brzké jaro a nebo doba po první seči, kdy obvykle hodně prší. K přísevu lze však využít celé vegetační období až do poloviny září, pokud je zajištěna dostatečná vlhkost půdy. 2. Připravte porost na výsev V první řadě je třeba oslabit stávající porost. Zásah, ať už mechanický či chemický, proveďte na podzim. Původní porost by měl být mezerovitý s alespoň 20% prázdných míst, což odpovídá ploše ruky na čtverci o straně odpovídající dvojnásobné vzdálenosti mezi konci roztaženého palce a prostředníku ruky (viz Aulendorfská metoda představená níže na stránce). Na povrchu půdy ovšem nesmí zůstat vrstva stařiny, která brání kontaktu přisetých semen s půdní vláhou a zastiňuje vzešlé semenáčky. Na stanovišti musí být zajištěny odpovídající podmínky, což se týká zejména pH půdy, které bývá často příliš nízké a je třeba ho s předstihem upravit vápněním. To je důležité zejména pro jeteloviny, u nichž kyselá půdní reakce limituje biologickou fixaci dusíku. V řadě případů je třeba hnojením doplnit nízkou zásobu dostupného fosforu, draslíku a hořčíku. 3. Vyberte odpovídající druhové složení travní směsi K zabránění zaplevelení použijte rychle vzcházející druhy s vysokou konkurenční schopností a vysokou produkcí kvalitní píce. Dbejte na to, aby vzcházející rostlinky nebyly potlačeny původním porostem.
4. Proveďte přísev vhodným secím strojem Ideální výsevek činí 15–25 kg/ha. 5. Sesečte stávající porost Po vzejití přisetých semen sesečte stávající porost dříve, než starý porost nové vzcházející rostlinky zastíní a potlačí. Pro úspěšný vývin mladých rostlin je důležitý dostatek půdní vláhy a světla v přízemní vrstvě. Původní porost skliďte přibližně 4 týdny po přísevu při výšce do 25 cm. 6. Porost přihnojte dusíkem Přihnojte roční dávkou 150 kg N/ha u porostu bez trav, při zastoupení jetelovin do 30 % dostačuje dávka 60 kg N/ha. Nepřihnojujte ale bezprostředně před a po přísevu. Původní porost s vyvinutým kořenovým systémem dokáže živiny využít mnohem rychleji než vzcházející rostliny, které jsou naopak hnojením potlačovány. 7. Seče před pastvou Po zapojení začněte porost využívat. Pamatujte přitom na to, že před pastvou je dobré provést alespoň dvě seče, a to kvůli dobrému zakořenění rostlin a odnožení.
